Recenze knih

Vypadaná pírka Vráně dorostla

vrana

Kdysi jsem, ještě jako teenager, viděl na videu film Vrána. Tou dobou už jsem se zajímal o komiks, takže jsem věděl, že jde nejen o slavný film, patrně nejopěvovanější dílo Alexe Proyase, ale hlavně jsem měl v paměti, že předlohou byl ještě slavnější grafický román. Film mě zklamal. Šlo o příběh nesmrtelného chlápka, který se vrátil ze záhrobí, aby nakopal zadek gangu, který zabil jeho samého a jeho snoubenku. Teprve po mnoha letech, když se mi do rukou dostal původní O'Barrův komiks, jsem pochopil, že chyba snímku nespočívala v neschopnosti režiséra, ale v samotné ideji knihu poměrně doslovně zfilmovat.

Číst dál: Vypadaná pírka Vráně dorostla

Zahradníčkova relikvie

detail

Legenda o svaté Veronice uvádí, že dodnes zachovaná relikvie, potní rouška, nese autentický otisk Kristovy tváře. Veronika ji Kristu podala, aby ulevila jeho tváři pokryté krví. Rouška potom získala zázračnou moc uzdravovat nemocné. Nakolik je předmět historicky relevantní, se spolehlivě usoudit nedá. Nám však vyvstává relevantní symbol pro ducha doby, historické i té nedávné naší.

Číst dál: Zahradníčkova relikvie

Pohádky Pavla Drozda

kniha

Uvést v titulu knihy slovo „postmoderní“ vyžaduje od autora notnou dávku sebevědomí nebo škodolibého humoru. Je téměř jisté, že vztah čtenáře ke knize se bude – zejména v prvních chvílích – od toho označení odvíjet. Spisovatel, který se skryl za pseudonymem Pavel Drozd, svou sbírku Za devatero větami doplnil podtitulem postmoderní pohádky. Jde v tomto případě o sebevědomí nebo žert?

Číst dál: Pohádky Pavla Drozda

Stanisław Lem – legenda sci-fi

il

Stanisław Lem je legenda. Na tomto faktu nemění nic ani skutečnost, že se u nás stal populárním v době, kdy byl na trhu zoufalý nedostatek knih sci-fi žánru a kdy se sahalo i po socialisticko-optimistických fantaziích sovětských autorů nevalné kvality. Do češtiny byly přeloženy téměř všechny Lemovy texty, včetně rozsáhlého románu Nepromarněný čas, který se svým zaměřením z ostatního díla vymyká. Samozřejmě, že existují také knihy o tomto spisovateli jako třeba Stanisław Lem (1995) z pera jeho překladatele Pavla Weigla. Nedávno se na českém trhu objevila kniha polského autora Wojciecha Orlińskiho Co to jsou sepulky? Všechno o Lemovi nabízející pohled na tohoto výjimečného autora očima krajana.

Číst dál: Stanisław Lem – legenda sci-fi

Když mi bylo pět, všechno se změnilo

il

Ráda bych vám představila knihu, o níž se domnívám, že není v českých luzích a hájích dostatečně známa. V tomto důmyslném románu z pera charismatické Irky Emmy Donoghue se mísí krutost osudu s roztomilou dětskou naivitou, svět v Pokoji, který není na mapách, s „tam Venku“ a děsivě perfektní psychologické profily všech postav s vědomím, že podobné příběhy se mohou odehrávat kdekoli kolem nás.

Číst dál: Když mi bylo pět, všechno se změnilo

Život jako síla i slabost

detail

V ediční řadě nakladatelství Plus, která se zaměřuje na reedici českých knih (ale také na vydávání českých knih nových) vychází po 34 letech dílo českého spisovatele Vladimíra Körnera. Historická novela o přátelství, zradě, touze člověka po svobodě, která naráží na překážky striktně daných a fanaticky dodržovaných pravidel, Údolí včel.

Číst dál: Život jako síla i slabost

Lidská prostota a ubohost představená v lepším světle

dum

V letošním roce mají milovníci amerického spisovatele Johna Steinbecka poprvé možnost přečíst si další jeho dílo v češtině. Nakladatelství Dokořán se podařilo vydat titul Sladký čtvrtek, který navazuje na román Na plechárně. Autor nás znovu zavádí do kalifornského městečka Monterey, které se ale několik let po válce změnilo k nepoznání.

Číst dál: Lidská prostota a ubohost představená v lepším světle

Dvorní šašek – příčina smrti krásné lazebnice

srdce

Do konce čtrnáctého a začátku patnáctého století se můžeme ponořit díky Siegfriedu Obermeierovi. Zavede nás do Mnichova, Prahy a dalších měst. Prožijeme příběh velké lásky a sžíravé žárlivosti. Příběh nám vypráví člověk, jenž zavinil zbytečnou smrt krásné lazebnice, do které se zamiloval jeho bratr po mléku, soukojenec – bavorský korunní princ Albrecht.

Číst dál: Dvorní šašek – příčina smrti krásné lazebnice

Postavení ženy ve středověku

il

Není žena jako žena. O těch obyčejných se žádné historické zprávy nedochovaly a pro zvídavého čtenáře by to byl jenom popis denní rutiny. Proto jsou mnohem zajímavější osudy kněžen a královen, které mnohdy měly poměrně vysoké vzdělání a kolikrát zastupovaly ve vládě svoje muže. Toho si je Vladimír Liška vědom, a tak po trojici knih Čeští panovníci ve faktech, mýtech a otaznících (poslední vyšla koncem loňského roku) napsal letos Ženy českých panovníků ve faktech, mýtech a otaznících.

Číst dál: Postavení ženy ve středověku

Krkonošské speciality

il

Klasická česká kuchyně v současné době odolává náporu zahraničních pokrmů, které jsou čím dál oblíbenější u českých strávníků všech věkových kategorií. Do popředí se dostává italská kuchyně, francouzská, dokonce i různé asijské kuchyně se všemi svými exotickými chutěmi. Přesto se mezi námi najde poměrně veliké množství těch, kteří dávají přednost tradičním jídlům, jako je bramboračka, knedlo-vepřo-zelo nebo svíčková. Pokud patříte k vyznavačům klasiky, pak byste si neměli nechat ujít kuchařku, kterou letos pod názvem Krkonošská kuchyně vydalo nakladatelství Ikar.

Číst dál: Krkonošské speciality

Pomocník turistů s dětmi

il

Sama za sebe musím říct, že si návštěvy hradů a zámků užívám, ale přestože mám ráda historii, nikdy neodolám pověstem, které se o jejich minulosti tradují. Stejně tak chápu turisty s malými dětmi, jimž se dějiny toho či onoho místa snaží vyprávěním pověstí přiblížit. Jenomže nikdo není vševědoucí a ani není v lidských silách pamatovat si všechny výtvory lidové slovesnosti. Nastal nejvyšší čas na čtení knihy Za strašidly na hrady a zámky od Petra Davida a Vladimíra Soukupa, ke které letos vyšel už třetí díl.

Číst dál: Pomocník turistů s dětmi

O pěstounství intimně

il

Pro všechny rodiče, pedagogy, pěstouny je určena kniha Denisy Proškové Štěstí, neštěstí, láska, pěstounství aneb Příběhy ze života o objevování toho, co je a není důležité (NLN, 2012). Ústředními postavami jsou Vlasta Kršňáková na straně pěstounů a Rút Hejzlarová (jakožto autorčin „vzor“ pěstounky). Kniha je pro mne už zajímavá tím, že ji napsala novinářka, která si v dětství prošla podobnými ústrky jako děti z náhradní rodinné péče. Ústrky většinové společnosti mohou mít na děti devastující vliv, ale také silně motivační efekt. Co vede lidi k tomu, aby se starali o děti, se kterými je nepojí genetický kód? A lze knihu na vážné téma napsat s lehkostí?

Číst dál: O pěstounství intimně

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení